4. DEN ME: Manuel čtvrtou nejlepší Evropankou, Jíchová vyběhla finále i Paříž - iDNES.cz (2024)

První velká akce a první finále. Navíc v pouhých osmnácti letech. Aby nìco z toho Manuel rozhodilo? V žádném pøípadì!

Do medailové ètyøstovky odstartovala sice nejpomaleji ze všech osmi finalistek, už na dvou stech metrech se ale propracovala na páté místo. A v závìru dokázala ještì víc natáhnout krok a pøekonat Rumunku Miklósovou.

Elegantním stylem, jaký známe od Femke Bolové, si dobìhla pro ètvrtou pøíèku v èase 50,52, kterým se dostala do vedení svìtové tabulky bìžkyò pod dvacet let.

„Strašnì moc mì závod bavil. Jsem ráda, že jsem mohla všechno absolvovat, rozbìhy, semifinále a finále. I když to tak nemusí vypadat, jsem fakt šastná,“ líèila Manuel.

„Øíkala jsem si, že se musím po startu chytnout Irky, což se mi podaøilo, a pak jsem mohla ještì zatáhnout. Cítím motivaci, nakopla mì k tomu, že se tìším, až se budu moct zase pøipravova.“

O zlatu rozhodla po vyrovnaném souboji s Irkou Rhasidat Adelekeovou polská reprezentantka Natalia Kaczmareková, bronz získala Nizozemka Lieke Klaverová.

Švábíková, bronzová medailistka z loòského halového mistrovství Evropy s letošním maximem 4,65 metru, se ve finále blýskla perfektním skokem na 4,43 i 4,58. Prvním pokusem na 4,68 pouze proskoèila, ve druhém se už pøes laku pøehoupla, ta ale okamžitì padala dolù do doskoèištì.

Tøetí pokus vypadal pro èeskou tyèkaøku už velmi nadìjnì, Švábíkové ale nepøálo štìstí, a po nìkolika desetinách sekundy rozvibrovaná laka spadla.

„Hroznì mì to mrzí, byl to dobrý pokus, fakt blízko. Když jsem byla nad lakou, myslela, jsem si, že tam laka zùstane. Ètvrté místo je hezké, i brambora se poèítá, ale kdyby byla za 4,68, bylo by to hezèí,“ pøiznala zklamání Švábíková.

Souboj o medaile nakonec nabídl dramatickou zápletku. Suverénka této sezony Britka Molly Cauderyová totiž stejnì jako Švábíková chybovala hned na metì 4,68. Druhým pokusem se už opravila, i na pøekonání 4,73 ale potøebovala dva pokusy.

Naopak Øekynì Aikaterini Stefanidiová finálem proplouvala bez zaváhání až k výšce 4,78, tam se její skvìlá forma zastavila, naopak laka zaèala padat dolù.

Na zaváhání soupeøek dokázala perfektnì zareagovat Švýcarka Angelica Moserová, která prvním pokusem skoèila 4,78. Cauderyová ani Stefanidiová další úspìšný skok nepøidaly. A Švýcarka tak mohla slavit zlato.

Šestý Nìmejc, rekordní steeplaøi

Své první velké finále na vrcholné akci prožil také Nìmejc. Jemu se ovšem finálová zkušenost protáhla déle, než pøedpokládal. Po ulitém startu Nìmce Hartmanna se museli závodníci vracet do blokù a start se opakoval. „Praskla mi bublina v tretøe, takže jsem si trochu zazoufal,“ pøiblížil své myšlenky v té chvíli Nìmejc.

Na druhý pokus už se vše povedlo a èeský sprinter bìžel do cíle v èase 20,91. „Snažil jsem se natáhnout krok, ale po nedìli jsem byl trošku unavený. Poøád jsem ale zabìhl pod 21 z druhé dráhy, takže jsem spokojený,“ bral svùj výkon s odstupem.

Po diskvalifikaci Francouze Matea se navíc posunul na šesté místo. „To je samozøejmì hezké,“ usmíval se.

V souboji o zlato vypálil rybník domácímu miláèkovi Filippu Tortuovi švýcarský sprinter Timothé Mumenthaler, který zvítìzil v èase 20,28. Na tøetím místì ho doplnil krajan William Reais.

Finále bìhu na 3000 metrù s pøekážkami chtìl odvážným tahem rozhodnout daleko pøed cílem domácí Osoma Zoghlami, který si rychle vytvoøil velký náskok na zbytek pole.

Jeho soupeøi ale byli trpìlivý a se stahováním poèkali až do pøedposledního kola. Pak se rychle propracovalo na èelo duo Francouzù, zatímco Ital odpadal. Pro zlato si nakonec dobìhl Alexis Miellet, záda mu ze støíbrné pozice kryl Djilali Bedrani. Bronz získal Nìmec Karl Bebendorf.

Habarta s Víchem se postarali o dvojnásobnou èeskou úèast, což se v bìhu na 3 kilometry s pøekážkami stalo naposled pøed padesáti lety. A historickým zápisem neskonèila pouze jejich úèast.

Habarta dokázal finišovat na desátém místì a èasem 8:21,83 stanovil nový národní rekord. O dvì pøíèky za ním skonèil Vích, který si výkonem 8:22,95 zapsal nové osobní maximum.

„Nemùžu být naštvaný za osobní rekord ve finále mistrovství Evropy. Ale udìlal jsem pár chyb, které mì mrzí. V posledním kole mi nevyšla snad ani jedna pøekážka. Aspoò se mám kam zlepšovat,“ hodnotil Vích.

„Úplnì jsem se pøed závodem necítil, takže jsem nakonec rád, že jsem dokázal dát osobní rekord ve finále. Za èeský rekord jsem samozøejmì hroznì moc rád, ale budeme pokraèovat dál v práci,“ ujistil Habarta.

Fantastická Jíchová

V dopoledním semifinálovém bìhu figurovala ještì pøed závìreènými dvìma pøekážkami Jíchová na pøedposlední pozici.

Fantastickým finišem, ve kterém pøedbìhla všechny závodnice kromì suverénky Femke Bolové, si ale vybojovala vysnìné. Èasem 54,59 o témìø tøi desetiny pøekonala olympijský limit i osobní rekord a posunula se do finále.

„Já mam takovou radost, že nevím co øíct. A to mám poøád co øíct,“ usmívala se pøed kamerou Èeské televize šestá nejrychlejší žena semifinále. Zároveò už ale myslela na úterní vrchol. „Formu mám a myslím, že je ještì co prodat,“ komentovala a hledala nedostatky, které mùže ještì vylepšit.

Chvíli pøed ní v semifinále ètvrtky pøekážek zabojoval i Vít Müller.

Ve velmi rychlém bìhu se mu sice rychle vzdálili ti nejrychlejší, èeský závodník ale ve vnìjší dráze dobøe držel své tempo. Zaváhání pøišlo až pøed poslední pøekážkou, kde musel lehce pøibrzdit, aby mu vyšel krok. „Devátá dráha pro mì byla výhodná, nikoho jsem nevidìl, mohl jsem se soustøedit sám na sebe,“ popisoval sedmadvacetiletý reprezentant, který skonèil v èase 49,25 celkovì jedenáctý a do finále nepostoupil.

Finále pro tyèkaøe i Ogrodníkovou

Parádní úspìch zaznamenali oba èeští tyèkaøi, cestu do finále mìli pøitom výraznì rozdílnou.

Pohodlnì prošel kvalifikací Holý, který pøesvìdèivì pøekonal napoprvé 525, 540 i 560 centimetrù. Víc nebylo tøeba. Šestadvacetiletý Èech skonèil na dìleném prvním místì po boku rekordmana Armanda Duplantise a dalších tøí závodníkù. „Jsem rád, že to bylo všechno èistì a na první pokus. Rád bych si skoèil osobní rekord,“ myslel Holý už na finále.

Šèerba naopak nebyl daleko od obrovského zklamání.

Na základní výšce 525 dvakrát shodil a zadumanì hledìl na tyè, nechápal, kde je chyba. Tøetí pokus mu ale od tíhy ulevil. Laku pøeletìl s rezervou, která pøedznamenala budoucí úspìch. Stejnì problémy mìl i na 545, kde se sice dvakrát dostal vysoko nad laku, dvakrát ji ale cestou dolù shodil. Opìt se však zachránil. Na metì 560 neuspìl ani napodruhé, díky špatnì nastaveným stojanùm ale dostal nový pokus. A ten už ho dostal do finále.

Nešastnou kvalifikaci naopak zažila oštìpaøka Petra Sièaková, druhá žena nedávné Zlaté tretry. Všechny tøi hody se jí zapíchly tìsnì za padesát metrù, nejdále do vzdálenosti 52,86. Pøed startem druhé kvalifikaèní skupiny držela poslední dvanácté postupové místo, o to ale velmi rychle pøišla.

„Zase mì zklamala hlava. Rozhazování bylo fajn. Chci se všem omluvit. Už jsem si myslela, že nìjaký ty zkušenosti mám. Velkej závod a zase to dopadne takhle,“ smutnila jednadvacetiletá reprezentantka.

Pøímý kvalifikaèní limit 60,50 nepokoøila ani Ogrodníková, která však výkonem 58,52 a prùbìžným ètvrtým místem mohla celkem s klidem sledovat poèínání druhé skupiny. Do finále nakonec postoupila s pøehledem ze sedmé pozice „Úplnì jsem nemìla pocit dravosti a trápila jsem se. Furt jsem se musela nutit a nabuzovat,“ komentovala støíbrná medailistka z evropského šampionátu v roce 2018.

V pozdìjší skupinì se o finále porvala ještì Andrea Železná, která se po dvou nepovedených pokusem vzchopila tøetím hodem. Výkon 55,57 ale staèil pouze na osmnácté místo.

Útok na osobní maximum se komplikuje

Rozpaèitý první den desetibojaøského klání prožil Vilém Stráský.

Na úvodní stovce se ètyøiadvacetiletý reprezentant nenechal rozhodit dvìma nepovedenými starty, které zpùsobil roztìkaný nìmecký oponent. I napotøetí pøedvedl perfektní reakci. Cíl proal v novém osobním rekordu 10,65, který mu po první disciplínì pøiøkl 940 bodù a prùbìžné ètvrté místo.

V dálkaøském sektoru další osobák nepøidal, výkonem 7,37 metru se mu ale pøiblížil na deset centimetrù. Ve vrhu koulí kariérní maximum znovu pokoøil. Ve druhé sérii udìlal dùlek v trávì pìt centimetrù pøed patnáctimetrovou hranicí a pøekonal svùj rekord o 28 centimetrù.

Na zaèátku veèerního programu byl prùbìžnì sedmý, pozici ale ztratil nepovedenou výškou, kde ho zastavila už meta 193 centimetrù. Ani následná ètvrtka se mu nepovedla podle pøedstav, a tak je zatím prùbìžnì desátý se 4197 body.

„Nejsem vùbec spokojený, výška je strašný propadák. Na ètvrtce jsem chtìl bìžet na osobák, ale strašnì dlouho jsem èekali na start, a to mi nedìlá dobøe. Na osobní rekord zatím body jsou, škoda tìch, které jsem nechal teï ve veèerním programu,“ litoval èeský desetibojaø.

Do èela klání se skvìlým pøedstavením ve výškaøském sektoru posunul Nor Sander Skotheim, který už posbíral 4566 bodù.

Další domácí radost

V semifinále ženské dvoustovky odskoèily všem soupeøkám Britka Daryll Neitaová a švýcarská obhájkynì zlata Mujinga Kambundjiová èasem 22,51, respektive 22,52. Právì ony dvì jsou nejvìtšími favoritkami pro úterní veèerní finále.

Finále mužské ètvrtky zdramatizoval Brit Charles Dobson, který se v cílové rovince tlaèil na první místo, zkušenìjší Belgièan Alexander Doom si ale poèkal na poslední metry, ve kterých se pøed Brita protáhl. S bronzem je spokojený Nizozemec Liemarvin Bonevacia.

Napínavou podívanou nabídlo také finále kladiváøek. Svìtová rekordmanka Anita Wlodarczyk do nìj vstupovala jako jasná favoritka. Hned po druhé sérii ale musela Polka odrazovat útok Finky Siljy Kosonenové a domácí Sary Fantiniové.

Ve ètvrté sérii se navíc dostala do vedení Francouzka Rose Logaová osobním maximem 72,68. Záhy ale hodila Polka 72,94 a mohla se uklidnit.

Jenže pak se do kruhu postavila Fantiniová, roztoèila se, poslala kladivo, a sama nemohla uvìøit tomu, kam až doletìlo. 74,18 metru! Na to už nenašla Wlodarczyková odpovìï, a tribuny olympijského stadionu tak mohly propuknout v nadšení z dalšího domácího triumfu.

Italové zatím získali osm zlatých medailí a suverénnì vedou poøadí zemí.